Proč centrálně řízený ekonomický systém nefunguje
Nejprve je třeba si říci, co vlastně centrálně řízený ekonomický systém je. Jeho hlavním principem je to, že právě stát rozhoduje, kolik a čeho se vyrobí či doveze a kde a za jakou cenu se dané zboží bude prodávat.
To má samozřejmě při prvním pohledu mnoho výhod, a to jak pro stát, tak pro občany. Předně to státu dává kompletní přehled o tom, kolik čeho bude vyrobeno. To umožňuje naplánovat distribuci, aby bylo ve všech obchodech daného zboží stejné množství.
Pro běžného občana to má tu výhodu, že jsou centrálně stanoveny ceny. Nemusí se tedy obávat náhlého zdražení. Navíc ceny jsou všude stejné, nemusí hledat, kde mají danou věc za nejnižší cenu. To ocenili samozřejmě především chudší spoluobčané.
Při centrálně stanovených cenách navíc prodejci nijak nemohli tlačit na jejich zvyšování, nehrozilo tedy zdražování každých pár měsíců. Navíc se eliminoval ten nešvar, že obchodník skoupí výrobky za nízkou cenu a prodá je mnohem dráže, což je dnes běžná praxe obchodních řetězců.
Pokud však měl takové výhody, proč byl tento systém nakonec opuštěn? Bylo zde několik příčin, ovšem hlavní je to, že nedokázal dostatečně pružně reagovat na vývoj nabídky a poptávky. Lidé například sháněli určité zboží, avšak brzy se ukázalo, že ho bylo vyrobeno málo. A jelikož plán výroby byl stanoven vždy na pět let, nebylo moc příležitostí situaci změnit.
Další problém způsobily právě státem stanovované ceny. Ty totiž nemotivovaly výrobce ani prodejce ke zlepšování výroby, neboť získají stejně, ať už jejich výrobek kontrolou stěží projde, nebo bude špičkový. Řešením samozřejmě byly přísné kontroly, ovšem ani ty nebyly všemocné. Navíc výrobci neměli důvod pro inovaci či zlepšování svého zboží, či výrobu různých druhů.
Potíže mělo také zemědělství, které je přeci jen ve svých výnosech poměrně dost závislé na počasí. A pokud toho roku nebylo příznivé, nebyla možnost, že by za normálních http://www.lidovky.cz/zazivame-medialni-sikanu-zeny-se-honi-za-idealem-rika-ceska-podporujici-normalni-krivky-guz-/lide.aspx%3Fc%3DA170703_152823_lide_dv okolností splnili plán. A tak bylo nutné přírodě pomoci, a to hlavně těžkou chemizací a zavlažováním. Vše na poli muselo být přesně řízené, proto se budovaly odvodňovací kanály, aby tam nebyla ani kapka navíc. To by totiž narušilo pečlivě naplánovaný systém zavlažování. Samozřejmě nepomohlo ani to, že v té době nebylo o škodlivých účincích pesticidů a jiných chemikálií používaných v zemědělství na lidské tělo tolik známo.
Hlavním důvodem však, jak již bylo řečeno, byla zkostnatělost systému a neschopnost reagovat dostatečně rychle na potřeby svých lidí. Dále v tom samozřejmě sehrála roli i klasická touha každého člověka dosáhnout co největšího zisku, a to nejlépe minimalizací nákladů, jak to jen jde. Faktem však je, že tento systém se neosvědčil a v zemích, kde dosud funguje, na tom běžní občané nejsou zrovna ekonomicky dobře.